Geologické práce pro vyhledávání, průzkum a ochranu výhradních ložisek hrazené z prostředků státního rozpočtu, realizované Ministerstvem životního prostředí v r. 1999.

Úkoly v oblasti ložiskové geologie lze rozdělit do 4 skupin :

A.1. Program rozvoje surovinové základny ČR

Surovinová politika státu do roku 1989 se opírala o strukturu gigantických "výrobně hospodářských jednotek - VHJ" (bývalá Generální ředitelství "středního článku řízení", zastřešující velkou část nebo i všechny podniky státu v širokém okruhu nerostů). Po rozpadu VHJ a následně po další dezintegraci v rámci privatizace se původně několik VHJ, které zajišťovaly mj. i surovinovou koncepci a předstih průzkumu před výrobou, rozpadlo na stovky podniků. Tento proces probíhal v letech 1991 - 1994. Tím došlo k tomu, že řada nově vzniklých podniků se ocitla v situaci, kdy

• neměla dostatečnou surovinovou základnu pro svoji existenci,
• neměla ložiskové podklady pro střednědobé i dlouhodobé koncepce jako nezbytný podklad pro rozhodnutí o strategických partnerech, o investicích, o úvěrech, o modernizaci a rozvoji podniku a pod.,

• neměla finanční zdroje pro zajištění potřebných geologických prací.

To vše se odehrávalo v situaci, kdy zásadním politickým úkolem byla podpora podnikání, zejména malých a středních podniků. Je třeba vzít v úvahu, že na existenci a funkci těžebních podniků byla přímo závislá existence desítek a stovek malých soukromých podniků výroby i služeb a následně tedy i zaměstnanost a prosperita v jednotlivých oblastech. Na základě těchto i řady dalších faktů vyhlásilo bývalé Ministerstvo hospodářství "Program rozvoje surovinové základny ČR". Byl určen těžebním organizacím (tedy ne geologickoprůzkumným podnikům) za následujících zásadních podmínek :

• realizace prací je podmíněna zpracováním podnikatelského záměru, který prokáže

riziko záměru

1. přínosy z ložiskového úspěchu

• financování vyhledávání je návratné v případě, že ložisko je nalezeno a dosáhne parametrů uvedených v podnikatelském záměru. i tento přístup byl zásadní změnou, protože do té doby bylo vyhledávání ložisek hrazeno státem nenávratně i v případě neúspěchu;
• půjde o nerudní a netradiční suroviny. z financování programu byly vyloučeny rudy a uhlí. Za netradiční surovinu byl však uznán "sorbovaný zemní plyn" vázaný na karbonské uhlí, který sliboval možnost výrazného posílení energetické základny státu ekologicky čistým palivem.

Za těchto podmínek byly během roku 1999 realizovány úkoly:

K programu bylo přiřazeno za obdobných podmínek i dokončení průzkumu zemního plynu na severní Moravě v oblasti CHKO Beskydy, s cílem zajistit ekologicky čisté energetické zdroje pro regionální využití. Předchozí dílčí úspěchy znamenaly připojení na plyn i odlehlejších obcí, které by jinak byly odkázány pouze na dovoz pevných paliv. Jedná se o úkoly Komorní Lhotka 1 a Řeka 1,2.

Všechny uvedené úkoly byly zadány do roku 1995, většinou v letech 1992 - 1994, tedy před převodem působnosti geologie z Ministerstva hospodářství na Ministerstvo životního prostředí.

Výsledky realizace programu budou na úrovni státních orgánů využity:

• při úpravě surovinové a energetické politiky státu
• k zajištění ochrany perspektivních zdrojů (čl. 7 ústavy ČR a § 15-19 horního zákona)

• k zajištění nezbytných podkladů pro územní plán (povinnost MŽP založená § 13 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, v platném znění)

Nejrozsáhlejší průzkumný program, jímž je na černé uhlí sorbovaný zemní plyn, bude v r. 2000 zhodnocen komplexní zprávou, která kriticky zhodnotí výsledky dosažené řešením jednotlivých úkolů a zhodnotí budoucí perspektivy možností využití tohoto potenciálního, ekologicky čistého energetického zdroje.

A.2. Průzkum nových ložisek vyhrazených nerostů s cílem zajistit jejich ochranu
pro budoucí využití.

Byl zahájen průzkum živců v syrovicko - iváňské terase v té části, kde dosud průzkumné práce nebyly provedeny a je odůvodněný předpoklad nalezení nových ložisek keramických živců vázaných na hrubé frakce štěrkopísků, budujících terasu. Protože je vytvářen značný tlak na těžbu těchto štěrkopísků jako nevyhrazeného nerostu (stavební surovina), hrozí reálné riziko destrukce potenciální surovinové základny pro český keramický průmysl. Cílem je tedy ověřit existenci ložiska keramických živců a zajistit jeho ochranu před neuváženou těžbou ve formě stavební suroviny.

A.3. Pořízení geologických zpráv o dříve provedených nevyhodnocených pracích

Do roku 1990 byl průzkum uranu financován prostřednictvím odboru uranu dnes zrušeného FMPE. Důvodem pro tuto jedinou výjimku z pravidla, že financování geologických prací jde přes ústřední geologický orgán státu je skutečnost, že uran byl z důvodů politických "stát ve státě". Tento mechanismus v roce 1990 padl okamžitě a bez náhrady. Analýzou stavu bylo zjištěno, že zde byl realizován značný rozsah státem financovaných geologických prací, které, díky mechanismu financování a způsobu hodnocení bývalého ČSUP, nebyly vyhodnoceny závěrečnou zprávou a někdy dokonce chyběla i primární dokumentace. Hrozilo riziko ztráty desítek až stovek milionů vložených do těchto prací z důvodu jejich geologického nevyhodnocení. Proto byly postupně zadávány úkoly, jejichž cílem není vyhledávání ložisek uranu, ale zpracování dokumentace dříve provedených prací formou závěrečné zprávy. v rámci těchto prací nejsou prováděny nové terénní práce, nejsou nové vzorky a nová měření. Výsledkem je zpracovaná dokumentace a její vyhodnocení v závěrečné zprávě. Získané výsledky je možné v budoucnosti použít ve všech geologických oborech. Práce představuje dokončení již provedeného průzkumu ve smyslu § 10 zákona o geologických pracích. v r. 1999 byly v rámci tohoto programu realizovány úkoly :

• Brtnice
• Kuřimská Nová Ves - Jestřabí

A.4. Rebilance ložisek nepřidělených k podnikatelskému využití

Ústřední geologický orgán státní správy plní povinnost státní evidence zásob výhradních ložisek - vlastnictví státu (§ 29 horního zákona). k tomu vydává státní bilanci zásob jako jeden ze základních podkladů pro:

• územní plánování
• surovinovou politiku

• politiku životního prostředí

• strukturální politiku

• politiku zaměstnanosti

V evidenci jsou vedena ložiska v posledním stavu dokumentovaném výpočtem zásob. Výpočet zásob je zpracován podle podmínek využitelnosti vyjadřujících

• stav trhu, ceny, ekonomiku podnikání
• báňskotechnické podmínky využití

• střety zájmů s využitím ložiska (především ochrana životního prostředí a další střety)

Jde tedy vesměs o zcela proměnlivé faktory reagující na politické, hospodářské a společenské změny (v nejširším slova smyslu), což se projevuje i ve změnách právních předpisů. Bohužel ve státní bilanci se nacházejí beze změny i ložiska s výpočtem zásob v 50. a 60. letech, většina však před rokem 1990. To znamená, že ložiska byla vyhodnocena za zcela odlišných a dnes už neplatných podmínek. Bez přehodnocení jsou proto ve státní bilanci sčítány zásoby reálné se zásobami zcela nereálnými. Existence zcela nereálných ložisek ve státní bilanci a evidenci zásob je navíc právním důvodem pro jejich ochranu, a tím i pro blokování někdy i rozsáhlých území pro jiné využití. Aby státní bilance mohla plnit svůj účel, je zcela nevyhnutelné přehodnotit všechna těžařům nepřidělená ložiska podle současných právních, společenských, ekonomických, báňskotechnických a ekologických podmínek.

K tomu slouží program "Rebilancí", který je realizován jediným rozsáhlým úkolem, jehož řešitelem je Geofond ČR, za rozsáhlé kooperace v soutěži vybraných firem. Výsledky dosavadního řešení úkolu jsou každoročně promítnuty do státní evidence a bilance zásob výhradních ložisek. Výsledky se také promítají do ložiskové ochrany.

Náklady na geologicko-průzkumné práce ložiskové geologie hrazené z prostředků státního rozpočtu:

Dobývání nerostných surovin v ekonomice ČR

Vývoj průmyslových zásob (bilančních prozkoumaných volných zásob) nerostných surovin; celkem podle skupin, kt

Poznámka:

a) v letech 1997-1998 vykazován pouze kov Pb, Zn, Sn; v roce 1999 jen kov Sn

b) v letech 1995-1999 přepočet na kt u zemního plynu 1 mil. m3 = 1 kt

c) včetně dekoračního kamene, přepočet na kt - u dekoračního a stavebního kamene

1 000 m3 = 2,7 kt, u štěrkopísků a cihlářských surovin 1 000 m3 = 1,8 kt