Deponie po těžbě nerostných surovin

Počátkem roku 2001 projednalo Ministerstvo životního prostředí s Českou geologickou službou - Geofondem možnosti vytvoření databáze hald. Po řadě konzultací s odbornými organizacemi byla pro tyto účely sestavena definice sledovaných objektů a od roku 2002 se začalo se sběrem dat.

V roce 2006 došlo k zásadní úpravě a rozšíření struktury databáze. Z tohoto důvodu byl také původní název změněn na databázi deponií po těžbě nerostných surovin. Ve spolupráci s DIAMO s.p., Stráž pod Ralskem, byla rozšířena klasifikace sledovaných objektů na další typy:

• halda
• odkaliště
• odval
• sejp
• výsypka
• skrývka
• deponie

Dále byly doplněny a upřesněny jednotlivé kódovníkové položky a zákresy se evidují jako polygony nebo body v závislosti na jejich plošném rozsahu. Účelem databáze je poskytovat základní údaje o sledovaných jevech a o vazbách na další obdobné objekty, jako jsou důlní díla, poddolovaná území, ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná ložisková území. Doplňuje tak přehled informací o území jednak z hlediska zatížení životního prostředí antropogenními vlivy a jednak z pohledu možné využitelnosti nebo tvorby krajiny. Dále slouží jako základní informační podklad pro sledování lokalit s výskytem odpadů po hornické činnosti v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU 2006/21/ES (o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES). Výběr a zpracování jednotlivých oblastí (např. okresů) zadává přímo Ministerstvo životního prostředí odborným firmám. Zjištěné údaje jsou následně předávány do ČGS-Geofondu, kde jsou kontrolovány a připojovány do celkové databáze, která je součástí komplexního informačního systému. Databáze obsahuje řadu specializovaných informací o každém objektu včetně digitální dokumentace ve formátu *.jpg - např. výřez mapy, fotografie, nákres. Objekty deponií nejsou zatím vykreslovány do samostatných map ani do map poddolovaných území, protože dosud nebylo systematicky zpracováno celé území ČR.

Dále byly doplněny a upřesněny jednotlivé kódovníkové položky a zákresy se evidují jako polygony nebo body v závislosti na jejich plošném rozsahu. Účelem databáze je poskytovat základní údaje o sledovaných jevech a o vazbách na další obdobné objekty, jako jsou důlní díla, poddolovaná území, ložiska nerostných surovin, dobývací prostory a chráněná ložisková území. Doplňuje tak přehled informací o území jednak z hlediska zatížení životního prostředí antropogenními vlivy a jednak z pohledu možné využitelnosti nebo tvorby krajiny. Dále slouží jako základní informační podklad pro sledování lokalit s výskytem odpadů po hornické činnosti v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady EU 2006/21/ES (o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES). Výběr a zpracování jednotlivých oblastí (např. okresů) zadává přímo Ministerstvo životního prostředí odborným firmám. Zjištěné údaje jsou následně předávány do ČGS-Geofondu, kde jsou kontrolovány a připojovány do celkové databáze, která je součástí komplexního informačního systému. Databáze obsahuje řadu specializovaných informací o každém objektu včetně digitální dokumentace ve formátu *.jpg - např. výřez mapy, fotografie, nákres. Objekty deponií nejsou zatím vykreslovány do samostatných map ani do map poddolovaných území, protože dosud nebylo systematicky zpracováno celé území ČR.

Mapové a datové (tabulkové) výstupy je možné získat na adrese: ČGS-Geofond, Kostelní 26, 170 06 Praha 7, tel: 234 742 116, fax: 234 742 290, rkachlikova@geofond.cz.
Podrobnější informace o jednotlivých objektech je možné získat na adrese ČGS-Geofond, Kostelní 26, 170 06 Praha 7, tel: 234 742 142, fax: 234 742 290, ahorakova@geofond.cz